अध्याय 11, श्लोक 50 (भगवद् गीता 11.50)
संस्कृत श्लोक
सञ्जय उवाच इत्यर्जुनं वासुदेवस्तथोक्त्वा स्वकं रूपं दर्शयामास भूयः। आश्वासयामास च भीतमेनं भूत्वा पुनः सौम्यवपुर्महात्मा
लिप्यंतरण
sañjaya uvācha ity arjunaṁ vāsudevas tathoktvā svakaṁ rūpaṁ darśhayām āsa bhūyaḥ āśhvāsayām āsa cha bhītam enaṁ bhūtvā punaḥ saumya-vapur mahātmā
शब्दार्थ
sañjayaḥ uvācha—Sanjay said; iti—thus; arjunam—to Arjun; vāsudevaḥ—Krishna, the son of Vasudev; tathā—in that way; uktvā—having spoken; svakam—his personal; rūpam—form; darśhayām āsa—displayed; bhūyaḥ—again; āśhvāsayām āsa—consoled; cha—and; bhītam—frightened; enam—him; bhūtvā—becoming; punaḥ—again; saumya-vapuḥ—the gentle (two-armed) form; mahā-ātmā—the compassionate
अनुवाद
संजय ने कहा: अर्जुन से इस प्रकार कहकर श्रीकृष्ण ने पुनः अपना सौम्य रूप प्रकट किया। महात्मा ने अपने उस मनमोहक रूप को धारण कर भयभीत अर्जुन को धीरज बंधाया।
अर्थ एवं व्याख्या
श्रीकृष्ण अनंत और सगुण दोनों रूपों में विद्यमान परम सत्य हैं। वे न केवल ब्रह्मांड के स्वामी हैं, बल्कि भक्त के प्रेम को स्वीकार कर उसके भय को दूर करने वाले परम करुणावान परमात्मा भी हैं।